Ibex Acher
Jméno: Ibex
Příjmení/Přídomek: Acher
Věk: 22
Datum narození: 3. Den 3. Cyklu 1399. Období
Národ: Strážci smrti
Speciální schopnosti: Magie krve, Dotek bolesti
Zbraně: Palcát
Příjmení/Přídomek: Acher
Věk: 22
Datum narození: 3. Den 3. Cyklu 1399. Období
Národ: Strážci smrti
Speciální schopnosti: Magie krve, Dotek bolesti
Zbraně: Palcát
Povaha: Ibex je spíše tichý a uzavřený. Mluví většinou až, když se ho někdo na něco zeptá. Opravdu jen výjimečně u něj poznáte, co zrovna cítí. Nikdy to neukazuje, i když je uvnitř docela citlivý, tvrdohlavý a urážlivý. Navenek se ovšem zdá spíše jako vyrovnaný a mírně arogantní. Ačkoli na to nevypadá, věří na pravou lásku a na to, že v životě má každý pouze jednu. Také je přesvědčen, že on svou šanci promrhal. Existuje jen jedna věc, kterou stále dokáže milovat a tou je černá myška Altra. Přestože je tedy uvnitř velmi emocionální, nevadí mu pohled na krev a bez mrknutí oka dokáže zabít. Občas, když někomu rozdrtí hlavu palcátem, můžete u něj spatřit i jakýsi psychopaticky vypadající úsměv.
Životní sen: Umřít v boji, je jeho největším přáním. Nechce zemřít tak nicotně, jako zbytek jeho rodiny.
Popis a obrázek vzhledu: Hubený, vysoký necelé dva metry. Co se týče svalů, rozhodně to není žádný namakanec, ale že by byl nějak neduživý, se také říct nedá. Jeho světlá pleť má sklony k opalování pokaždé, když se jen na chvilku mihne na slunci. Obličej, má hubený s bradou, jaksi do špičky, úzkými tmavými rty a rovným nosem. Mezi zvláštnosti jeho vzhledu patří dlouhé špičaté uši po matce (společně s barvou vlasů je to jediná věc, kterou se jí podobá) ve kterých má v každém tři stříbrné náušnice, tmavý železný kroužek v pravé části spodního rtu, nepřirozeně červené oči, tetování v podobě černé čerchované čáry, táhnoucí se přes celou pravou nohu, hruď a břicho, pravou ruku, krk a pravou tvář až k oku. To nejpodivnější na jeho vzhledu jsou ale dva páry rohů, po nichž byl pojmenován (ibex=kozoroh). Jeden z párů už dorostl, jelikož se objevil už, když se narodil, zatímco druhý se začal vyvíjet teprve kolem Ibexova patnáctého období. Poslední z věcí, které spoustu lidí pobuřuje, jsou jeho velmi dlouhé vlasy stejné barvy jako jeho oči. Oblečen chodí pouze do černých kožených kalhot. Dále nosí pevné černé boty rovněž z kůže, dva kožené pruhy v horní části paží a černé rukavice s namalovanými kůstkami bílé barvy.
Doplňující informace: Ibex své dětství považuje za noční můru, která se každou noc vrací. Jeho matka si otce vzala, kvůli Ibexově o deset let starší sestře, tenkrát si ještě myslela, že ho miluje. Jenže její manžel začal pít a bít ji i jejich dceru. Ibex byl výsledkem jednoho z mnoha matčiných znásilnění a matka se na něj proto vždy dívala skrz prsty. Hlavně proto, že se již od raného dětství ve všech směrech podobal otci. Navíc v době, když Ibexe matka čekala a otec se jí s nafouklým břichem štítil, začal znásilňovat svou vlastní dceru. Ta byla ovšem zvrácená po něm a užívala si to. Mimo to, také začal bít i svého syna a zneužívat obě ženy v rodině přímo před jeho očima. Proto mělo být vysvobození, když se jednoho dne uchlastal k smrti. To bylo Ibexovi sedm. Nebylo. Sestra, tehdá sedmnáctiletá, ho začala nutit k incestu, a když se vzpouzel, zbičovala ho. Matka nevydržela sledovat ty svinstva, jež se odehrávaly v jejím domě a kterým nedokázala zabránit, protože měla z vlastní dcery strach, neboť v ní viděla ztělesnění svého manžela a ještě téhož období se podřezala. Pár let na to zemřela i jeho sestra, při nepovedeném porodu jeho dítěte. Bylo mu teprve třináct.
Ani ne půl období pak žil sám na ulicích, než ho našel jeden dvaadvacet období starý muž Arnarmo a vzal si ho pod svá křídla. Pomohl mu naučit se ovládat magii krve (Dotek bolesti však nikdy plně neovládl a tak začal nosit rukavice, které fungují jako placebo a tak alespoň zmírňují jeho účinky, takže když není zrovna ovládán nějakým afektem, je schopen dotýkat se lidí, aniž by jim ublížil. Sestra to při jejich společných chvílích řešila tím, že mu ruce svázala a on tuto schopnost odjinud používat neuměl.), dal mu střechu nad hlavou, jídlo, naučil ho lovit a také nějaké základy kovařiny. Několik let tak žil s ním a jeho sestrou, s lidmi, které považoval za opravdovou rodinu. Tehdá se také prvně zamiloval a nemohl bít šťastnější, když Arnarmo začal jeho city opětovat. Žili pak jako opravdová rodina a vychovávali spolu Arnarmovu malou sestřičku. Jeho štěstí, ale netrvalo dlouho. V Ibexových sedmnácti, zemřela Arnarmova sestra a Arnarmo ochrnul na spodní polovinu těla, přišel o pravou ruku a zdravý rozum. Stalo se tak, když spolu šli na lov a Ibex v kovárně vyráběl kosu pro nějakého zbohatlíka. Vrátiv se domů, spatřil ji ležet před kamny bez dechu a jeho nehybného s rozdrcenou rukou. Tenkrát dal všechny peníze za tu kosu a ještě alespoň další tři zbraně, aby ho vyléčili. Bohužel, nohy mu už nerozpohybovali a ruku museli amputovat. Arnarmo, ztratil možnost pracovat, sestru a nakonec i rozum. Ibex se o něj pak další tři období staral, jak nejlépe dovedl, sám skoro nejedl, jen aby mu zajistil další a další léčitele a aby měl vždy on co jíst a bylo mu teplo. Jednoho dne přišel i o něj. Zrovna mu dával napít, když se rozrazily dveře, v nichž se objevil kněz s poskoky, a Arnarma odvedli, jako oběť na rituál Taraku. Kvůli tomu nenáviděl starého kněze a s radostí uvítal zprávu o jeho smrti. Málem vzali i jeho, protože ho s brekem odmítal vydat. Vždy litoval, že nevybrali jeho místo Arnarma. A ano, brečel. Bylo to poprvé a naposledy, co brečel.
Komentáře
Okomentovat