Mirimë Malachitová Sova
Příjmení/přídomek: Malachitová Sova
Věk: 20 období
Datum narození: 17. den, 4. cyklu, 1401. období
Národ: Rubínový lid
Magické schopnosti: Travičství
Zbraně: luk, který si sama vyrobila už ve svých čtyřech letech
Povaha: Je samotářská, a tak vlastně ani nikdo moc neví, jaká je. Zná jí jenom pár lidí, ale ty už na ní určitě zapomněli. Obydlí ani nic takového nemá. Spí normálně, kde se jí zachce, i klidně na stromě. Podle některých lidí je prý hodná a milá, ale podle ostatních je noční můra, kterou nechtějí už víckrát vidět. Když loví, tak je šťastná, ale když musí s někým být, či dokonce s někým mluvit, tak je to pro ni, jako kdyby ji mučili. Ona vlastně lidi ani nemá moc ráda, ale za to se ráda vydává do jiných národů, aby načerpala nové zkušenosti a vědomosti. Protože byla od malička sama, tak měla spoustu času na učení, a proto si také nenašla žádné kamarády. Ona celé ty dny, kdy mohla strávit s kamarády, proseděla někde v lese s ukradenými, či půjčenými knížkami a učila se všechno možné. A díky tomu, je také velmi chytrá a mazaná. Všechno se naučila sama a na to je velmi hrdá.
Životní sen: Nijak ani na budoucnost nemyslí, spíš se snaží žít život naplno a riskovat svůj život v každých situacích, i když ví, že je nemusí přežít. Spíše její další docela zvláštní sen je, že si chce najít kluka, kterého by milovala a zažila s ním její úplně první polibek, když to nikdy nezažila.
Popis a obrázek vzhledu: Její výška není ani nijak ohromující, spíš naopak. Mirimë měří jenom kolem 160 cm, ale nijak jí ta výška nevadí jak při lovu tak při "normálním" životě. Má hnědé oči, které jí díky jejím zeleným vlasům krásně vynikají na jejím obličeji. Vlasy nosí často volné, jenom nahoře na hlavě si děla malý roztomilý drdol, který sváže vždy páskem z kůže, který je ozdobený různými drahokamy. Nosí stále stejný oděv, a taky proto je už roztrhaný a špinavý. Oděv je vyroben ze vzácné látky, kterou jednou, když ještě byla malá, ukradla prodejci látek. Má zvláštní šupino-šedý vzor. Nosí k němu kožený pásek, který také ukradla. Přes záda má hnědý a potrhaný plášť. Na rukách pořád nosí kožené náramky se zvířecími vzory, které bere jako své amulety, takže je chrání a nepustí je z očí. Na nohách má obvázaný kus látky, aby mohla lépe běhat a pohybovat se.
Doplňující informace: Mirimë svoje rodiče či rodinu vůbec nepoznala, nikdy. Když se ptala lidí, co se s nimi stalo, každý řekl něco jiného. Buď že byli rozsápáni při lovu zvěří, nebo že je zajali či zabili lidi z jiného národa a takové věci. Nějak jí ani nevadí, že vlastně nezná pravdu, protože díky tomu, že byla po celičký život sama, tak se naučila věci, které ostatní neumí. Například je chytřejší a mazanější než ostatní. Nebo umí, skvěla nalíčit past na zvíře. Už jako malinká se musela naučit přežít sama v lese, a tak se musela naučit krást. Ze začátku jí to stálo spousty bolesti a utrpení, ale teď už jí to jde skvěle. Mirimë je na sebe pyšná, že celý svůj dosavadní život zvládla, i když jí často hrozila smrt. Vlastně díky své povaze jí každý den hrozí smrt, protože se ničeho, ani nikoho nebojí. I kdyby teď měla umřít, tak odejde s dojmem, že něco v životě dokázala, něco velikého. Ale protože se s lidmi nebaví, tak ani nikdy necítila, jaké je to se do někoho zamilovat. Chtěla by to někdy zažít. I když nemá ráda lidi, tak by si chtěla najít kluka, který jí bude rozumět, bude jí jedno, jestli bude hnusný, či z jiného národu, ale hlavně aby chápal její samotu. Chtěla by také zažít svojí úplně první pusu, protože jak už víte, tak nikdy ani nedala pusu kamarádům, či členům její rodiny.
Komentáře
Okomentovat